PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Máme tu favorita na Oskara. Nový Spider-man zatím sbírá jednu cenu za druhou a je nejjasnějším kandidátem na nejlepší animovaný film roku. Konečně. Po Loganovi je tu další zpracování Marveláckého světa, které se vymyká. Nezapadá sice do pečlivě budovaného expandovaného multiversa, ale to je možno brát i jako přednost. Tento film stojí a funguje sám o sobě, podobně jako třeba fungovali Watchmeni. Při tom všem ale po znalcích neustále pomrkává a dává odkazy, které ocení fajnšmekři. Některé věci vám budou dávat více smyslu, pokud postavy na place už znáte a víte, co je žene kupředu, ale je to spíše přidaná hodnota, než cokoliv jiného.
Přiznám se, že když jsem po Venomovi viděl v potitulkové scéně upoutávku na tento film, měl jsem z toho trochu smíšené dojmy. Venom se nevydařil a to byl velmi jednoduchý origin. Ukázka vypadala jako mnohem složitější „splácanina“, při které se sejde hned několik Spidermanů z různých dimenzí. Tedy mnoho možností, jak by se to mohlo celé překombinovat. Mnoho cest k tomu, aby se celý příběh s několika hlavními postavami rozpadl. Kupodivu se tento koncept podařilo tvůrcům udržet a udělat tak, že jsem se bavil jak já, tak šestileté děti kolem. Obě dvě skupiny se smály na jiných místech, ale obě dvě skupiny rozuměly ději, ačkoliv nebyl nijak triviální.
Pro některé možná bude překvapením, že hlavním hrdinou není Peter Parker, ale Miles Morales. Ten se ale v komiksovém světě objevuje již nějakou dobu a jeho postavu představila i poslední tříáčková hra Marvel’s Spider-man, kde je celkem srozumitelně načrtnutý Milesův příběh.
Jedna drobnost pro všechny hnidopichy, kteří negativně komentují barvu pleti hlavního hrdiny – Miles Morales nikdy nebyl bílý a ani jeho předloha nikdy nebyla.
A o čem film tedy je? Máme tu kluka, který rád sprejuje, jeho táta je policista, co nemá rád Spider-mana. Shodou okolností jeho syna kousne pavouk a je svědkem chvíle, kdy Peter Parker jako Spider-man umírá ve chvíli, ve které se otevře díra do paralelních dimenzí. Díky tomu se na scéně objevují další Spider-mani. Krom čtyřicetiletého „ztroskotance“ Petera Parkera je tu třeba černobílý noirový Spider-man z třicátých let, Spider-vepř nebo manga Spider Mech-warrior z budoucnosti. Zdá se vám to ujeté? Nebojte se toho!
Film si jede několik linií, které se skvěle proplétají. Od superhrdinského příběhu, kdy musíte nakopat zadek nějakému padouchovi, k osobnímu příběhu Milese, který po celý film objevuje svoji novou identitu. Přes velkolepě a vtipně zpracované akční scény se tu tak drtí i emoce a to dělá tento animák naprosto bravurně. Přesně víte, kdy se která postava jak cítí a můžete s ní tyto emoce sdílet. Viděl jsem v kině ubrečené táty od rodin, kteří svoje synky vzali na animák a to mluví za vše.
Co tu ale opravdu hraje prim, je způsob animace. Výtvarné přístupy se velmi často mění, ale film stále drží pohromadě. Jednoznačně odkazuje na to, že jde o komiks. Používá „bubliny“, dělení obrazu, ale i typ nešvary tisku. Vše je navíc použito chytře a nápaditě. Nic takového jsem před tím neviděl. Ten film je po výtvarné a vlastně i po hudební stránce umělecké dílo. Svým stylem současně předkládá tu nejvyšší jakost a odkazuje na neduhy starých komiksů. A to až to té míry, že jsem po filmu zaznamenal dotaz, zdali omylem nepustili 3D verzi.
Nový Spider-man je, podobně jako Logan před rokem, blesk z čistého nebe. Komiksový experiment, který vyprášil kožich Aquamenovi, jenž šel do premiér ve stejném týdnu. A nejen Aquamenovi. Dle mého i všem předchozím Spidermanům a většině současných Marvelovek z expandovaného universa. Komiksový svět filmu možná právě teď našel cestu z poněkud zatuhlých šablon, které ho poslední roky škrtí.
Komiksový svět filmu právě možná našel cestu z poněkud zatuhlých šablon, které ho poslední roky škrtí.
9 / 10
Vydáno: 2018
USA, 2018, 117 min
Režie: Bob Persichetti, Peter Ramsey, Rodney Rothman
Předloha: Stan Lee (komiks), Steve Ditko (komiks)
Scénář: Phil Lord, Rodney Rothman
Hudba: Daniel Pemberton
Hrají: Shameik Moore, Jake Johnson, Hailee Steinfeld, Mahershala Ali, Brian Tyree Henry, Lily Tomlin, Lauren Vélez, Zoë Kravitz, John Mulaney, Kimiko Glenn, Nicolas Cage, Kathryn Hahn, Liev Schreiber, Chris Pine, Natalie Morales, Oscar Isaac, Greta Lee, Stan Lee, Jorma Taccone, Joaquín Cosio, Marvin 'Krondon' Jones III, Lake Bell
výborne som sa pobavil...odporúčam!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.